- Velikost textu
| 
| 
| 
- Vytisknout tuto stránku
Počet žádostí v roce 2010
28-03-2011
ŽENEVA, 28. března 2011 – Počet žadatelů o azyl v industrializovaném světě nadále klesal i v roce 2010 a oproti počátku tohoto tisíciletí se dostal téměř na poloviční úroveň.
Jedná se o jeden z nejvýznamnějších poznatků v dnes zveřejněném statistickém přehledu žádostí o azyl ve 44 industrializovaných zemích v roce 2010, který vydal Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky*. Zpráva se zabývá novými žádostmi o azyl a neobsahuje údaje o tom, kolika osobám bylo přiznáno právní postavení uprchlíka.
Zpráva uvádí, že v loňském roce bylo v industrializovaných zemích podáno 358 800 žádostí o azyl, tj. o 5 % méně než v roce 2009 a přibližně o 42 % méně než v roce 2001, kdy o azyl žádalo 620 000 osob, tedy nejvíce za celé desetiletí. „Celosvětová dynamika v oblasti problematiky azylu se mění. Počet žádostí podaných v industrializovaných zemích je výrazně nižší než před deseti lety a meziroční nárůst zaznamenává jen malá hrstka států,“ řekl Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres. „Musíme ještě analyzovat příčiny, abychom zjistili, zda tento pokles způsobuje menší tlak v zemích původu, anebo přísnější azylová politika v zemích azylu.“
Počty ve většině regionů klesají
Celkový počet nových žádostí o azyl byl v loňském roce čtvrtý nejnižší za posledních deset let. Meziroční pokles hlásí většina regionů včetně Evropy, Severní Ameriky a severní Asie. V Evropě zaznamenávají největší pokles země na jihu, kde se oproti roku 2009 počet žádostí snížil o 33 %. Hlavní příčinou byl menší počet osob žádajících o azyl na Maltě, v Itálii a Řecku. Tento pokles byl ovšem kompenzován nárůstem v jiných zemích, především v Německu (49 %), Švédsku (32 %), Dánsku (30 %), Turecku (18 %), Belgii (16 %) a Francii (13 %). Ve Skandinávii pak nárůst počtu žádostí v Dánsku a Švédsku vyrovnal výrazný pokles v Norsku (-42 %) a Finsku (-32 %).
Pokud jde o jednotlivé kontinenty, oproti roku 2009 zaznamenala vyšší počet žádostí o azyl pouze Australasie. Austrálie obdržela 8 250 žádostí, což představuje 33 % nárůst. Přesto se jejich počet dostal pod úroveň, kterou hlásí ostatní industrializované a neindustrializované země, a v porovnání s rokem 2001 klesl více než o třetinu.
Na prvním místě seznamu přijímajících zemí jsou Spojené státy americké, které již pátým rokem přijímají největší počet uprchlíků. Každá šestážádost o azyl podaná ve vyspělých zemích, jimiž se zpráva zabývá, je podána právě zde. Spojené státy hlásí nárůst o 6 500 žádostí, a to především mezi žadateli o azyl z Číny a Mexika.
Francie si udržuje své postavení druhé největší hostitelské země. V roce 2010 zde bylo podáno 47 800 nových žádostí, a to především žadateli o azyl ze Srbska, Ruska a Konga. Německo je mezi přijímacími zeměmi s 49 % nárůstem na třetím místě. Zde se zvýšil zejména počet žadatelů ze Srbska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Tento vývoj lze z větší části přičíst zavedení bezvízového vstupu do EU pro státní příslušníky těchto dvou zemí, k němuž došlo v prosinci 2009.
Na čtvrtém a pátém místě figurují Švédsko a Kanada. Pět největších zemí azylu společně obdrželo více než polovinu (56 %) všech žádostí o azyl, jimiž se tato zpráva zabývá.
Většina žádostí pochází ze Srbska
Pokud jde o zemi původu, největší skupinu žadatelů o azyl v roce 2010 tvořily osoby ze Srbska (28 900, včetně Kosova). Oproti roku 2009, kdy tato země skončila na šestém místě, došlo k 54 % nárůstu. Zajímavé je, že počet žádostí o azyl v roce 2010 je srovnatelný s rokem 2001 po kosovské krizi.
Afghánistán skončil s 9 % poklesem oproti loňskému roku na druhém místě. Na rozdíl od roku 2009, kdy Afghánci žádali o azyl především v Norsku a Velké Británii, bylo v roce 2010 nejvíce žádostí podáno v Německu a Švédsku. Čínští žadatelé o azyl tvořili v roce 2010 třetí největší azylovou skupinu, a to především díky výraznému snížení počtu nových žádostí z Iráku a Somálska. Poprvé od roku 2005 se Irák neobjevil mezi prvními dvěma zeměmi původu žadatelů o azyl. Poklesl na čtvrté místo a hned za ním následuje Ruská federace. Somálsko, které v roce 2009 figurovalo na třetím místě, kleslo v roce 2010 na šestou pozici.
António Guterres dále upozornil na souvislost nejnovějších údajů s nedávnými krizovými situacemi v Pobřeží slonoviny a Libyi: „Lví podíl odpovědnosti za přijímání uprchlíků stále leží na rozvojovém světě. I přesto, že mají řadu jiných problémů, země jako Libérie, Tunisko a Egypt otevírají své hranice pro lidi v nouzi. Vyzývám všechny ostatní státy, aby je podpořily.“
* Tato zpráva obsahuje údaje z následujících 44 industrializovaných zemí: 27 členských zemí EU a dále Albánie, Austrálie, Bosna a Hercegovina, Kanada, Chorvatsko, Island, Japonsko, Korejská republika, Lichtenštejnsko, Černá Hora, Nový Zéland, Norsko, Srbsko, Švýcarsko, Turecko, Spojené státy americké a Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
Plné znění zprávy „Úrovně a trendy azylové problematiky v industrializovaných zemích v roce 2010“ je k dispozici na webových stránkách UNHCR a class="linkSize2" href="http://www.unhcr.org/statistics" target="blank">www.unhcr.org/statistics.
Zprávu v angličtině a grafy najdete zde.
