- Velikost textu
| 
| 
| 
- Vytisknout tuto stránku
Guterres: Složitá migrace obyvatel ve světě vyžaduje nové strategie
01-10-2007
ŽENEVA 1. října 2007 (UNHCR) - Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres s ohledem na migraci milionů lidí ve světě vyzval mezinárodní společenství ke společnému úsilí pochopit a řešit příčiny, rozsah a složitost celosvětového problému vysidlování a migrace lidí.
\"Toto století je obdobím vysidlování,\" prohlásil Guterres na úvod zasedání řídícího orgánu UNHCR, Výkonného výboru zastupujícího 72 zemí. \\\"Každou ekonomickou příležitost, každou odplouvající loď, každou kalamitu a konflikt charakterizují v 21. století přesuny lidí.\"
Vysoký komisař pro uprchlíky zdůraznil, že jeho úřad není agenturou pro řízení migrace. Současně ale připomněl, že úspěšnost UNHCR při ochraně uprchlíků přímo závisí na lepším pochopení širších souvislostí pohybů osob v dnešním světě.
Uvedl několik důvodů prudkého rozšíření migrace, včetně chudoby a snah o dosažení lepší životní úrovně. Tisíce zoufalých lidí, kteří se chtějí zapojit do globální ekonomiky, ale nemohou cestovat legálně, se obracejí na pašeráky a převaděče a jiné nebezpečné cesty.
Aby UNHCR dokázal naplnit své zadání chránit uprchlíky a další migranty, kteří se při obrovských pohybech osob po světě ocitnou v tísni, \"musíme připustit smíšenou povahu mnoha současných migračních proudů,\" prohlásil Guterres před delegáty pětidenního zasedání.
\"V oblastech kolem Středozemního moře, Adenského zálivu a Karibiku, podél hranic mezi severem a jihem a stále častěji i na jižní polokouli jsou mezi ryze ekonomickými migranty lidé nutně potřebující ochranu - uprchlíci a žadatelé o azyl, ženy a děti, které jsou obětí ilegálního obchodování s lidmi,\" uvedl António Guterres.
\"Naše schopnost najít je, ujistit je, že mohou fyzicky zahájit azylové řízení a že jejich žádost bude spravedlivě posouzena, to je základní součástí našeho poslání.\"
Celkový počet lidí, o něž se UNHCR stará, činil na konci roku 2006 32,9 milionu. Je mezi nimi téměř 10 milionů uprchlíků, kteří překročili mezinárodní hranice, 13 milionů lidí vysídlených v rámci vlastní země a 5,8 milionu lidí bez jakékoliv státní příslušnosti. Po několika letech poklesu se počet lidí prchajících před konflikty a pronásledováním vloni zvýšil a v roce 2007 pokračuje ve vzestupu. Počet lidí zbavených domova každodenně zvyšují pokračující krize, jako například konflikty v Iráku a Rohu Afriky.
Násilné vyhánění lidí z domovů se odehrává na pozadí extrémní ekonomické deprivace, změn podnebí a znehodnocování životního prostředí, a proto jsou motivy útěku lidí čím dál provázanější a vyžadují cílené strategie a netradiční odpovědi.
\"Mnoho lidí se vydává na cestu prostě proto, aby nezemřeli hlady,\" konstatoval António Guterres.
\"Když odchod z domova přestane být možností a stane se nutností, mluvíme o něčem horším než o chudobě. Na druhé straně dochází i častěji k přírodním katastrofám, mají větší rozsah a ničivou sílu. Téměř všechny modely dlouhodobých dopadů klimatických změn předpovídají další rozšiřování pouští, které na mnoha místech světa ničí reálnou šanci na živobytí. A s každým centimetrem, o který se zvýší hladina oceánů, přibude jeden milion lidí zbavených domova. Zdá se, že mezinárodní společenství není při řešení těchto nových příčin migrace o nic výkonnější, než je při prevenci konfliktů a pronásledování.\"
\"Proto je nesmírně důležité podrobně zkoumat příčiny, rozsah a trendy současného vysidlování a migrace lidí,\" dodal Guterres. \"Je to mnohem větší oblast než samotná problematika uprchlíků.\"
\"Například v Dárfúru může být útok milicí Džandžavíd na vesnici afrického kmene motivovaný politickou krizí,\" pokračoval komisař.
\"Ale výsledek je velmi podobný tomu, co se děje ve zcela jiném opakujícím se případě - soupeření farmářů s pastevci o ubývající zdroje vody. Při nedávné cestě do jižní Afriky jsem byl svědkem sdíleného přesvědčení vlád tamních zemí, že občanům Zimbabwe žádajícím o azyl kvůli pronásledování by se měl udělovat status uprchlíka. Ale co dělat s lidmi, kteří prostě řeknou, že hladoví a nemohou nijak zajistit jídlo pro svou rodinu? Můžeme je vědomě poslat zpět do takové nouze? Je zřejmé, že se musí najít nějaké dočasné útočiště. Odpovědi na tak složité dilema zjevně přesahují mandát UNHCR. Ale současně je naší povinností upozorňovat státy na tyto problémy a pomáhat jim při hledání odpovědí na nové výzvy, které tyto problémy přinášejí.\"
Vysoký komisař OSN pro uprchlíky připomněl i to, že víc než 4 miliony Iráčanů bez domova v jejich vlasti i za hranicemi Iráku představují největší jednotnou skupinu vysídlených lidí a největší populaci \"městských uprchlíků\". Z více než 2 milionů Iráčanů v zahraničí jich nejvíc žije v syrských a jordánských městech. To Sýrii a Jordánsko nesmírně zatěžuje a řadí je to mezi další rozvíjející se státy, jakými jsou Pákistán, Írán, Tanzanie, Keňa, Čad, Guinea, Zambie a Ekvádor, které nezištně přijaly velká množství uprchlíků.
Guterres navrhuje, aby kromě podpory programů pro uprchlíky v hostitelských zemích začalo fungovat ve větším rozsahu i mezinárodní rozložení břemene péče o uprchlíky prostřednictvím jejich přesidlování do třetích zemí. V celosvětovém úhrnu UNHCR v roce 2006 požádalo 26 tzv. třetích zemí o přijetí 54.000 jednotlivců sedmi desítek různých národností. Množství přesídlených uprchlíků v letošním roce ještě stoupne - do června 2007 už UNHCR podala 42.000 takových žádostí.
\"Naše největší přesídlovací operace teď probíhá v Iráku, kde UNHCR v krátké době vybudoval kapacity na vyhledávání nejzranitelnějších případů,\" pokračoval Guterres. \"Třetí země na naše žádosti reagují, ale je třeba vyvinout ještě větší úsilí a urychlit pohovory a odjezdy žadatelů.\"
V roce 2006 zůstávala nejdůležitějším řešením dobrovolná repatriace. Domů se ze zahraničí vrátilo obnovovat svůj původní způsob života 734.000 uprchlíků. Vrátilo se i 1,9 milionu vysídlených lidí, kteří přežívali bez domova ve své vlasti.
Vysoký komisař OSN pro uprchlíky rovněž shrnul dosavadní postup vnitřních reforem UNHCR, konkrétně přesunutí 120 pracovních míst ze Ženevy a další decentralizaci a posílení regionálních pracovišť, aby se posílila kapacita úřadu v potřebných místech.
K Antóniu Guterresovi se na pódiu připojil koordinátor krizové humanitární pomoci OSN John Holmes. Později 1. října António Guterres předal Nansenovu cenu za rok 2007 Katrine Camilleriové, právničce organizace Jesuit Refugee Service, která posledních deset let pracuje s uprchlíky připlouvajícími na Maltu.
Kliknutím na následující adresu získáte přístup k anglické verzi zprávy: s www.unhcr.org/press-release
