- Velikost textu
| 
| 
| 
- Vytisknout tuto stránku
António Guterres zahájil výroční zasedání výkonného výboru UNHCR
02-10-2006
ŽENEVA 2. října 2006 (UNHCR) Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres dnes vyzval ke společnému mezinárodnímu úsilí, jehož cílem je zachovat azylový systém a zároveň nalézt lepší řešení pro nelegální migraci, zlepšení podmínek v oblastech postižených ozbrojenými konflikty a utrpení milionů lidí vyhnaných z rodné země.
Ve svém obsáhlém projevu, jímž zahájil týdenní výroční zasedání výkonného výboru UNHCR, Guterres prohlásil, že pro jeho úřad nyní nastala „chvíle pravdy“, jelikož čelí řadě vnitřních i vnějších otázek a problémů. Nejdůležitějším úkolem současnosti je odčinit jedno z „největších selhání“ mezinárodního společenství – nezájem o miliony „vnitřních uprchlíků“ (IDPs), kteří zůstávají ve své rodné zemi, a nemohou tudíž využívat pomoci a ochrany poskytované „klasickým“ uprchlíkům.
Guterres se obrátil na delegáty ze 70 členských zemí s prohlášením, že UNHCR musí nejenom plnit svůj hlavní mandát, tj. chránit uprchlíky, ale že se nyní musí stát také plně angažovaným partnerem v nově vytvořeném projektu pomoci pro 24 milionů vnitřních uprchlíků na celém světě.
„Jako součást OSN a širokého humanitárního společenství musíme v rámci kolektivní reakce převzít odpovědnost za … ochranu, poskytování nouzových příbytků a koordinační a řídící práci v táborech,“ řekl. „Zkušenosti, které jsme získali ve čtyřech zemích – Ugandě, Demokratické republice Kongo, Libérii a Somálsku – nám budou na naší další cestě velmi užitečné.“
Guterres prohlásil, že nový přístup již dobře posloužil při návratu více než 300 000 vnitřních uprchlíků v Ugandě a „přeměnil dramatickou humanitární katastrofu v akci s pozoruhodnou nadějí na úspěch.“ Dále řekl, že UNHCR přehodnocuje svou práci s vnitřními uprchlíky v Kolumbii, na Srí Lance, na Kavkaze a Pobřeží slonoviny.
Přestože se situace vnitřních uprchlíků v mnoha zemích již zlepšila, zhruba 2 miliony těchto v súdánském Darfúru stále zoufale potřebuje ochranu a pomoc. „Tváří v tvář takovým událostem, k jakým dochází v Darfúru, je úloha naší organizace výrazně omezená,“ řekl Guterres. „Může nám to připadat nesnesitelné, ale naše zoufalství není ničím ve srovnání se zoufalstvím obětí a milionů vysídlených lidí. Kvůli chybějícímu rámci pro vykonávání tzv. „povinnosti chránit“ je mezinárodní společenství takřka bezmocné. Tato nebezpečná situace se rozšiřuje z Darfúru do Čadu a ohrožuje i samotnou Středoafrickou republiku.“
Při hodnocení pokroku, jehož bylo v uplynulém roce dosaženo v různých oblastech, Guterres připomenul zásadní význam ochrany a azylu v rychle se měnícím světě. „V době stále větší intolerance, kterou navíc posilují obavy o bezpečnost a směšování pojmů ‚přistěhovalec‘ a ‚uprchlík‘ ve veřejném mínění, jsme povinni hájit azyl a znovu vybudovat důvěru v azylový systém,“ řekl. „Současný kritický vývoj je záměrně podněcován populismem politiků i médií a vede nás špatným směrem.“
Zachovat azyl znamená postavit se všem formám „refoulement“, tj. nuceného návratu uprchlíků, a zajistit dodržování mezinárodního práva týkajícího se uprchlíků, kterému „nesmí být nadřazeny národní legislativy ani dohody o vydávání osob a které nesmí být pozměněno žádnými bilaterálními smlouvami.“ Guterres rovněž zmínil spolupráci UNHCR s vládami a dalšími partnery při zajišťování ochrany uprchlíků, kteří jsou mezi desítkami miliónů migrantů, kteří dnes putují z jedné země do druhé. UNHCR se chce zaměřit na oblasti původu, tranzitu a cílové oblasti a navrhuje desetibodový plán opatření, který lze začlenit do postupů řešících problematiku migrace.
„Dokážeme rozlišovat mezi přistěhovalcem a uprchlíkem a nechceme se stát úřadem pro přistěhovalce,“ řekl. „Ale stále častěji jsme svědkem smíšených pohybů, kdy sice velkou část migrujících osob tvoří přistěhovalci, ale zároveň zůstává i určitý počet osob, kteří potřebují mezinárodní ochranu: uprchlíci, oběti nezákonného obchodu se ženami, nezletilí bez doprovodu dospělých. Musíme být nápomoci při vytváření takového prostředí, v němž je možné tyto osoby najít a nabídnout jim ochranu. Tito lidé musí mít možnost zažádat o azyl a jejich žádost musí být spravedlivě posouzena. Opatření zaměřená na potlačení nelegální migrace nesmí tato práva za žádnou cenu zpochybnit.“
„V uplynulém roce UNHCR pomohl stovkám tisícům uprchlíků, zejména v oblasti dobrovolné repatriace ve chvíli, kdy to podmínky dovolují. Ovšem přežití těch, kteří se vracejí do zničených zemí po ozbrojených konfliktech, je stále velmi dramatickou záležitostí,“ řekl Guterres. Zmínil se o Demokratické republice Kongo, jižním Súdánu, Burundi, Afghánistánu a Libérii, které stále potřebují mezinárodní pomoc, aby ti, kteří se vrátí domů, mohli doma i zůstat.
„Výzva k návratu přichází v každém případě teprve ve chvíli, kdy jsou splněny základní podmínky a my si můžeme ověřit, že lidé budou po svém návratu v bezpečí,“ řekl a dodal, že lidé navrácení domů nemohou žít pouze z naděje.„Řešení problémů přechodného období, následujícího po ukončení války či konfliktu, není právě oblastí, s níž by si mezinárodní společenství dokázalo skvěle poradit.“
Ve spojitosti s reformním úsilím UNHCR Guterres prohlásil, že úřad zlepšil svou schopnost reagovat na stav nouze a systematicky usiluje o změnu zaměřenou částečně na snižování fixních nákladů, včetně personálních a administrativních nákladů, aby se maximum prostředků dostalo potřebným osobám. K opatřením, o nichž se v této oblasti uvažuje, patří např. přesunutí terénních pracovníků blíže k určeným místům a přemístění některých aktivit ze Ženevy.
„Nesmíme zapomínat na morální závazek, který máme k lidem, o něž se staráme,“ řekl Guterres a dodal, že rozpočet UNHCR ve výši asi 1 miliardy USD ročně stále nestačí na poskytování dostatečné pomoci uprchlíkům, kteří se chtějí vrátit domů, ani na poskytování základní lékařské péče, jako např. při boji proti malárii nebo léčbě retrovirových infekcí. „Nesmíme se smířit s tím, aby peníze, které bychom měli dávat lidem, o něž se staráme, byly zbytečně utraceny za provoz organizace,“ řekl.
Výkonný výbor hodnotí a schvaluje program a rozpočet UNHCR, má poradní slovo v otázkách ochrany a diskutuje o celé řadě dalších témat. Guterres poděkoval dárcům za jejich podporu. Na dnešním zasedání zazněl i příspěvek japonského odborníka na optometrii, dr. Akia Kanaie, kterému byla v pondělí večer udělena Nansenova cena za rok 2006. Dr. Kanai již dvacet let poskytuje péči v oboru očního lékařství a za tuto dobu pomohl více než 100 000 uprchlíků.
Celý projev v angličtině si můžete přečíst zde.
