Lidé s postižením jsou ve svých domovských komunitách často přehlížení. Často dochází k tomu, že systém ochrany domovského státu neodpovídá  jejich specifickým potřebám. 

Lidé s postižením jsou zvláště zranitelní, protože jejich specifické potřeby mohou být lehce zneužity nebo mohou vést k citovému nebo pohlavnímu zneužívání. Riziko zneužití může vyvstat také z často opomíjené potřeby soukromí postižených, např. při osobné hygieně. Postižení jsou navíc mnohdy vyloučeni z aktivní účasti na životě komunity, což vede i k obtížnějšímu přístupu ke službám.

UNHCR usiluje o to, aby zvláštní potřeby postižených osob pravidelně mapovalo prostřednictvím svého projektu AGDM (pravidelného terénního šetření mezi žadateli a uprchlíky bez ohledu na jejich věk a pohlaví). Díky tomuto projektu se UNHCR daří získávat aktualizované informace o potřebách těchto lidí, a na jejich základě pak dále formulovat a realizovat své programy.

UNHCR také dlouhodobě uplatňuje principy ochrany garantované Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením z roku 2006, jejíž smluvní stranou je také Česká republika.