Pracovní prostředí

Kontext

Atmosféra ochrany je na severu Afriky i nadále ovlivňována přesuny smíšených skupin uprchlíků, žadatelů o azyl a dalších migrantů pocházejících především ze subsaharské Afriky. Zatímco většina těchto migrantů je motivována lepšími ekonomickými příležitostmi, část z nich potřebuje mezinárodní ochranu.

S výjimkou Libyjské arabské džamáhíríje – účastnické země Úmluvy Organizace africké jednoty z roku 1969 upravující konkrétní aspekty problémů uprchlíků v Africe – ratifikovaly všechny severoafrické státy Úmluvu z roku 1951 o právním postavení uprchlíků i její protokol z roku 1967. Kromě Mauretánie však žádná z těchto zemí nepřijala národní zákonnou úpravu týkající se uprchlíků ani neustavila azylové postupy v souladu s mezinárodními zásadami.

V roce 2011 bude UNHCR pokračovat ve svém úsilí o rozšíření ochranného prostoru pro uprchlíky a žadatele o azyl. K nedávným pozitivním posunům patří i zájem vyjádřený alžírskou vládou o spolupráci s UNHCR při tvorbě národního legislativního rámce upravujícího otázky azylu. Kromě toho se UNHCR, na základě návštěvy Vysokého komisaře v roce 2009, snaží přeorientovat svůj program pomoci saharským uprchlíkům pobývajícím v uprchlických táborech tak, aby se zaměřil na jejich dlouhodobé potřeby, a to především v oblasti zdravotnictví, výživy a vzdělávání. UNHCR také zajišťuje neustálou přítomnost svých zástupců ve všech táborech v okolí Tindoufu. Od března 2010 probíhají návštěvy rodin, které jsou součástí programu Opatření k budování důvěry (Confidence Building Measures – CBM), zaměřeného na saharské uprchlíky a jejich rodiny.

Marocké Ministerstvo spravedlnosti spolu s UNHCR organizuje program podpory zákonů upravujících problematiku uprchlíků.

Byl zaznamenán pokrok v oblasti dobrovolné repatriace mauretánských uprchlíků ze Senegalu. V průběhu repatriační operace dokončené v prosinci 2009 se do svých domovů vrátilo přibližně 19 000 osob, přičemž koncem roku 2010 pomůže UNHCR k návratu dalším 2 500 uprchlíkům ze Senegalu. Ve spolupráci se všemi zainteresovanými stranami se připravuje plán návratu všech zbývajících uprchlíků, a to především uprchlíků z Mali.

Navzdory dosaženým pokrokům zůstává prostor pro ochranu v tomto subregionu poměrně omezený. V roce 2010 nařídila vláda Libyjské arabské džamáhíríje UNHCR, aby uzavřelo své kanceláře a ukončilo svou činnost v zemi. Díky diskusi mezi UNHCR a libyjskými úřady se podařilo dosáhnout obnovení činnosti UNHCR, aby bylo možno zpracovat současný nárůst případů uprchlíků. UNHCR předložilo vládě návrh na budoucí funkční uspořádání, přičemž přípravy a debaty stále pokračují.

Strategie v roce 2011

Pro UNHCR zůstává klíčovými otázkami v severní Africe potřeba naplnit základní potřeby uprchlíků i dalších ohrožených osob v humanitární a ochranné oblasti, vytvoření národních azylových systémů a podpora řízení smíšených migračních toků respektujícího otázky ochrany.

UNHCR se s těmito problémy vyrovná tím, že

• zlepší přístup k azylovému řízení prostřednictvím rozšíření mechanismů profilování, evidence a sběru dat;
• bude podporovat vytváření národních azylových systémů prostřednictvím školení a diskusí o společných politikách a plánování;
• rozšíří partnerství s jednotlivými státy, nevládními organizacemi a institucemi občanské společnosti s cílem podporovat při řešení problematiky smíšených migračních toků strategie citlivé k otázkám ochrany;
• bude vystupovat jménem osob potřebujících ochranu v rámci smíšených migračních toků a šířit informace o nebezpečích ilegální migrace;
• bude poskytovat základní pomoc a služby uprchlíkům, zvláště pak v uprchlických táborech v Alžírsku;
• bude podněcovat všechny zúčastněné strany, aby odsouhlasily rozšíření programu CBM;
• podpoří úsilí Mauretánie zaměřené na integraci navrátilců.

Omezení

Významnou překážku v úsilí UNHCR o rozšíření ochranného prostoru v rámci subregionu představují dominující obavy o národní bezpečnost. Mezi další problémy patří slabé nebo žádné národní azylové systémy, chybějící národní a regionální strategie řízení smíšených migračních proudů a absence politického řešení situace v Západní Sahaře.

Kromě toho pracuje UNHCR ve většině zemí regionu, aniž by mělo uzavřené smlouvy o spolupráci, což omezuje jeho možnost zajišťovat účinnou ochranu uprchlíkům a žadatelům o azyl.

Činnost

Činnost UNHCR v Alžírsku je popsána ve zvláštní kapitole. 

V Libyjské arabské džamáhíríji realizuje UNHCR činnosti související s azylem, a to včetně registrace žadatelů o azyl, sledování a profilování nově příchozích, určování postavení uprchlíků (RSD) a hledání trvalých řešení. UNHCR rovněž poskytuje zranitelným uprchlíkům žijícím v městech omezenou finanční pomoc a přístup k základním službám. Zadrženým žadatelům o azyl a uprchlíkům, o nichž se UNHCR dozví, je poskytována nouzová potravinová pomoc a předměty základní potřeby jako přikrývky a matrace.

UNHCR se rovněž snaží o urychlené přesídlení více než 400 uprchlíků, kteří o ně již požádali. V současnosti jsou však některé činnosti pozastaveny a vyčkává se, až úřady rozhodnou o statusu UNHCR v zemi.

V Mauretánii se UNHCR zaměřuje na zajišťování udržitelnosti dobrovolné repatriace uprchlíků ze Senegalu cestou rozšiřování reintegračních aktivit v oblastech, do nichž se mají vracet. Očekává se, že asistovaný návrat 2 500 z celkem 6 000 mauretánských uprchlíků v Senegalu proběhne do konce prosince 2010.

V roce 2011 se úřad více zaměří na ochranu a aktivity související s azylem a migrací. Mauretánie je i nadále významným tranzitním bodem pro migranty ze subsaharské Afriky, kteří se snaží dostat do Evropy. UNHCR se bude snažit vybudovat institucionální kapacity cestou školení a odborných informací zaměřených na podporu národních azylových postupů.

Maroko je další tranzitní zemí – čím dále více však také zemí cílovou – migrantů a žadatelů o azyl ze subsaharské Afriky i odjinud. Přestože Maroko přistoupilo k Úmluvě z roku 1951 o právním postavení uprchlíků i k jejímu protokolu z roku 1967, stále mu chybí národní legislativa týkající se azylového řízení, která by byla v souladu mezinárodními standardy. Po dobu jejich neexistence se UNHCR snaží o zajištění ochrany uprchlíků v rámci smíšených migračních toků v Maroku.

V roce 2011 bude UNHCR i nadále pokračovat v procesu určování postavení uprchlíků a žadatelů o azyl. Bude uprchlíkům se zvláštními potřebami poskytovat potravu, přístřeší, zdravotní péči, vzdělání, právní pomoc i příležitosti k výdělku. Úřad bude rovněž podporovat zavedení komplexního národního azylového systému.

V Tunisku se z důvodů neexistence národních azylových zákonů a postupů UNHCR stará o evidenci žadatelů o azyl, provádí určování postavení uprchlíků, vydává uprchlíkům a žadatelům o azyl doklady a snaží se zajišťovat, aby u všech příslušných osob byly dodržovány minimální mezinárodní standardy ochrany. Úřad podporuje soběstačnost prostřednictvím odborného vzdělávání a dlouhodobým uprchlíkům rovněž poskytuje měsíční příspěvek na pokrytí jejich základních potřeb. UNHCR se stará o přibližně 100 uprchlíků žijících v městských oblastech a hledá také možnosti přesídlení pro uprchlíky se zvláštními potřebami ochrany.

Od roku 2004 realizuje UNHCR program CBM zaměřený na umožnění osobního kontaktu mezi saharskými uprchlíky v alžírských táborech a jejich rodinami v Západní Sahaře. Program umožňuje rodinné návštěvy a poskytuje také možnost bezplatných telefonních hovorů. Realizuje se ve spolupráci se zúčastněnými stranami a s podporou Mise OSN pro referendum v Západní Sahaře (MINURSO).

Z důvodů vysokých nákladů na leteckou přepravu a omezené kapacity letadel byla návštěva doposud umožněna pouze 10 000 z celkem 41 000 zájemců. Většinu z nich tvořily ženy, děti a starší lidé. Uskutečnilo se rovněž 138 000 bezplatných telefonických hovorů mezi saharskými uprchlíky v táborech a jejich příbuznými na území Západní Sahary.

Pro zvýšení počtu osob, jimž je rodinná návštěva umožněna, navrhlo UNHCR rozšíření programu CBM o pozemní přepravu. To by umožnilo program každoročně využít dalším 4 400 Sahařanům. UNHCR se v roce 2010 setkalo s oběma stranami s cílem vyhodnotit stávající aktivity v rámci programu CBM a podpořit rozvoj rodinných návštěv pozemní cestou. V souvislosti s tím plánuje UNHCR v roce 2011 posoudit navrženou trasu a získat prostředky na její odminování, nákup vozidel a vytvoření tranzitního střediska, nalézt další příjemce pomoci, aktualizovat databázi žadatelů a případně rovněž návštěvy pozemní cestou zahájit.

Finanční údaje

V roce 2011 dosahují celkové nároky v subregionu severní Afriky částky 54,4 milionu USD, což představuje nárůst o 7,5 milionu USD ve srovnání s rozpočtem pro rok 2010. Toto navýšení odráží zahrnutí nenaplněných potřeb zjištěných v průběhu komplexního hodnocení potřeb, a to především v Alžírsku. Rozpočet pro rok 2011 je určen především na řešení situace uprchlíků.

Source: UNHCR Global Appeal 2011 Update