Pracovní prostředí

Slovinsko přistoupilo k Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a k jejímu Protokolu z roku 1967 v roce 1992. UNHCR pokrývá situaci ve Slovinsku prostřednictvím své Regionální kanceláře pro střední Evropu v Budapešti.

Dle nejnovějších prozatímních údajů požádalo v roce 2010 ve Slovinsku o azyl přibližně 246 osob, z nichž bylo 38 nezletilých bez doprovodu a odloučených dětí. V roce 2010 byl jednadvaceti žadatelům o azyl udělen status uprchlíka a dvě osoby získaly doplňkovou formu ochrany. Největší počet žadatelů o azyl pocházel ze tří zemí: Turecka, Afghánistánu a Bosny a Hercegoviny.

Projekty a aktivity

S cílem zajistit žadatelům o azyl přístup na území státu i k azylovému řízení a chránit je tím před návratem do míst, kde by mohl být ohrožen jejich život či svoboda (refoulment) provádí UNHCR ve Slovinsku ve spolupráci s partnerskou nevládní organizací od konce roku 2008 monitorování hranic. Snaží se rovněž o zajištění poskytování informací o účinné právní pomoci a ochraně žadatelům o azyl a chránit je tak před administrativním zadržováním.

UNHCR ve Slovinsku se zúčastnilo projektu Zajištění kvality azylových systémů a mechanismů hodnocení dokončeného v únoru 2010, v jehož rámci se hodnotila první a druhá fáze procesu určování statusu uprchlíka. Projekt hrál zásadní roli při podpoře rozvoje a rozšiřování národního azylového systému a rozhodovacích procesů.

Prioritou UNHCR i nadále zůstává podpora a snaha o ustavení mechanismů pro kontrolu kvality v rámci azylového systému. Agentura rovněž podporuje soudce v jejich účasti na seminářích a konferencích a společně se Správním soudem rovněž organizuje školení.

UNHCR ve Slovinsku pravidelně poskytuje vládě své komentáře k legislativě přímo ovlivňující život uprchlíků a žadatelů o azyl.

Od roku 2005 probíhají participativní hodnocení v rámci celosvětové Strategie zohlednění věku, genderu a rozmanitosti. V důsledku monitorování přijímacích a ubytovacích zařízení se integrační vyhlídky žadatelů o azyl a uprchlíků sice pomalu, ale zásadním způsobem zlepšily. Díky novelizaci azylových zákonů v roce 2010 dostávají nyní žadatelé o azyl kapesné a po uplynutí devíti měsíců od podání své žádosti o azyl smějí rovněž pracovat.

V průběhu každoročních terénních návštěv a průběžného monitorování azylového systému se UNHCR ve Slovinsku zvláště soustředí na ochranu žen, dětí a ostatních ohrožených skupin i na otázky související s prevencí a reakcí na sexuální a genderové násilí. Účastní se pracovních skupin řešících sexuální a genderové násilí a organizuje školení.

Jednou z hlavních aktivit UNHCR ve Slovinsku je podpora aktivní účasti různých zainteresovaných orgánů a skupin, především důležitých vládních úřadů i občanské společnosti, při rozšiřování možností integrace uprchlíků. UNHCR podporuje vládu při zařazování integračních opatření mezi širší okruh integračních politik, programů a plánů určených pro migranty či občany zemí EU.

Slovinsko ratifikovalo Úmluvu o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954, nepřistoupilo však k Úmluvě o omezení případů bezdomovectví z roku 1961. UNHCR proto lobbuje za přistoupení ke druhé z uvedených úmluv. UNHCR se rovněž zasazuje za trvalé řešení problému tzv. „smazaných případů“. V roce 1992 došlo k odstranění přibližně 400 osob ze slovinského registru obyvatelstva. Těmto osobám  se od okamžiku, kdy Slovinsko získalo nezávislost, až doposud nepodařilo získat státní občanství. Jedná se převáženě o obyvatele bývalé Jugoslávie a  je mezi nimi i mnoho Romů, kteří ve Slovinsku žijí buďto od narození nebo dlouhodobě.

Veškeré úsilí UNHCR ve Slovinsku je podporováno aktivitami informujícími veřejnost s cílem zviditelnit otázky týkající se uprchlíků, a to prostřednictvím vztahů se sdělovacími prostředky, webových stránek i publikací určených pro konkrétní cílové skupiny. UNHCR rozvíjí stálé partnerství s klíčovými institucemi na straně vlády, soudního systému i nevládních organizací a občanské společnosti.