Pracovní prostředí

UNHCR působí v Bulharsku již od roku 1992, kdy země přistoupila k Ženevské úmluvě z roku 1951 a k Protokolu z roku 1967 o právním postavení uprchlíků. Počínaje rokem 2000 pak funguje i zastoupení v Sofii.

Dle nejnovějších prozatímních údajů přijalo Bulharsko v roce 2010 přibližně 1050 žadatelů o azyl, a to včetně 22 nezletilých bez doprovodu a odloučených dětí. V roce 2010 byl statut uprchlíka udělen přibližně 20 žadatelům, přičemž 118 osob získalo doplňkovou ochranu. Největší počet žadatelů o azyl pocházel z Iráku, Arménie a ze skupiny osob bez státní příslušnosti.

Projekty a aktivity

Část bulharské hranice je vnější hranicí EU a země se aktivně připravuje na vstup do schengenského prostoru. Od poloviny roku 2010 probíhá monitorování hranic a je také v platnosti tripartitní smlouva uzavřená mezi Vrchním ředitelstvím pohraniční policie, UNHCR a Bulharským helsinským výborem.

UNHCR zavedlo v Bulharsku v rámci své Iniciativy pro kvalitu Projekt vytvoření mechanismu zajištění a hodnocení kvality azylových systémů (ASQAEM) a projekt Zvyšování kvality azylového řízení. UNHCR se v Bulharsku rovněž podílelo na starším projektu Zlepšování azylových postupů EU: srovnávací analýza a doporučení pro oblast zákonů i praxi, který byl dokončen v roce 2010.

Díky těmto projektům byl, kromě jiných zlepšení, upraven registrační formulář žádosti o azyl dle doporučení UNHCR, byli vyškoleni tlumočníci a došlo rovněž k vytvoření Kodexu chování tlumočníků. UNHCR i nadále dohlíží nad řešením mnoha dalších otázek, které se v průběhu těchto projektů objevily.

Většina žadatelů o azyl se do Bulharska dostává s převaděči či pašeráky. UNHCR se proto podílí na práci komisí pro boj s převaděčstvím a zvyšuje povědomí o uprchlících a žadatelích o azyl, kteří jsou snadnými cíli. Snaží se rovněž zajistit, aby měli přístup k ochraně.

UNHCR v Bulharsku již od roku 2005 provádí participativní hodnocení v zadržovacích, přijímacích a ubytovacích střediscích, a to v rámci celosvětové Strategie zohlednění věku, genderu a rozmanitosti. Terénní výjezdy a skupinové diskuse pomohly postupně odhalit problémy a mezery systému ochrany a umožnily zlepšení životních podmínek žadatelů o azyl.

Bulharsko přistoupilo k Úmluvě o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954 a k Úmluvě o omezení případů bezdomovectví z roku 1961. Neexistuje zde však ještě právní rámec ani praktický mechanismus pro stanovení toho, kdo je de facto osobou bez státní příslušnosti, a nejsou také k dispozici spolehlivé údaje o osobách bez státní příslušnosti. UNHCR aktivně podporuje vládu tím, že jí poskytuje informace o požadavcích na řízení, kterým se uznává status osoby bez státní příslušnosti. Zadalo rovněž studii analyzující z právního hlediska kompatibilitu národního právního řádu s oběma úmluvami OSN o osobách bez státní příslušnosti.

S cílem usnadnit integraci uprchlíků UNHCR systematicky lobuje u různých úřadů za rozvoj podpory integrace a souvisejících politik a opatření, za jejich monitorování a hodnocení i za širší účast organizací zastupujících občanskou společnost při realizaci opatření na podporu integrace, a to například cestou delegování konkrétních činností a financování na nevládní organizace. UNHCR rovněž prostřednictvím Bulharské rady uprchlíků a migrantů organizuje workshopy a diskuze u kulatého stolu zaměřené na obhajování ochrany a integrace uprchlíků.

V roce 2009 vyjádřila vláda Bulharska zájem stát se zemí přijímající uprchlíky k přesídlení a v následujícím roce došlo k vytvoření pracovní skupiny pro přesídlování. UNHCR se podílí na rozvoji prvního pilotního přesídlovacího programu. Zdůrazňuje rovněž potřebu zásadního zlepšení podmínek integrace uprchlíků, mezi něž patří výuka bulharštiny, odborné vzdělávání a pracovní příležitosti, pro úspěšnost přesídlení.

Informování veřejnosti se v Bulharsku zaměřuje na senzibilizační kampaně orientované na ochranu uprchlíků, vysvětlování mylných konceptů ve vztahu k uprchlíkům a nezákonným migrantům a zdůrazňování přínosů uprchlíků pro hostitelskou společnost. Zaměřuje se také na posílení a rozvoj nových partnerství se sdělovacími prostředky a partnery z řad společností a nadací. Snaží se řešit problematiku xenofobních postojů prostřednictvím analýzy jejich příčin, frekvence výskytu a možných trendů do budoucna. V roce 2010 UNHCR připravilo příručku sociálních práv uprchlíků a držitelů humanitárních statutů, kterou vydalo v bulharštině a angličtině, přičemž následovat bude arabština a perština.