Uprchlíci, žadatelé o azyl a osoby bez státní příslušnosti musí být ústřední součástí rozhodovacího procesu, který se týká jejich ochrany a zabezpečení.

Tyto osoby je třeba zapojovat do tvorby politiky a plánování programů, které by měly být uzpůsobeny jejich potřebám.

Pro zajištění smysluplné účasti vysídlených osob a začlenění jejich problémů a potřeb do plánování, realizace, monitoringu a vyhodnocování UNHCR vytvořilo strategii zohlednění věku, genderu a různorodosti (tzv. AGDM z anglického Age, Gender and Diversity Mainstreaming), jejíž součástí je i metodika pro pravidelná participativní hodnocení.

Multifunkční týmy každoročně navštěvují uprchlické tábory, přijímací střediska, zajišťovací zařízení i soukromé domácnosti, aby zde naslouchaly žadatelům o azyl, uprchlíkům a osobám požívajícím jiné formy ochrany, a to jak individuálně, tak v cílených skupinách podle pohlaví, věku, kulturního zázemí a právního postavení. Pohovory se týkají jejich problémů a potřeb a dotazované osoby jsou rovněž vyzývány, aby navrhovaly praktická řešení. Díky těmto pohovorům si tým vytvoří obecnou představu a při zpracování jednotlivých příběhů dokáže rozlišit převažující trendy.

Multifunkční týmy se skládají ze zástupců veřejné správy, UNHCR, partnerských nevládních organizací a někdy i ostatních agentur OSN. Aby bylo možné získané informace interpretovat z různých pohledů, jsou jejich členy muži i ženy nejrůznějších profesí. Poznatky a doporučení týmů se zpracovávají do podrobných národních zpráv a následně shrnují do regionální zprávy nazvané Být uprchlíkem.

Od roku 2005 provádějí kanceláře UNHCR ve střední Evropě každoročně participativní hodnocení situace. V Maďarsku, Polsku, Slovinsku a na Slovensku průzkum AGDM proběhl poprvé v roce 2005, v roce 2007 se přidaly Bulharsko a Rumunsko i Česká republika.

Participativní hodnocení pomáhá identifikovat potřeby, nedostatky a nejlepší postupy a dosahovat konkrétních zlepšení v azylovém systému a integrační politice. Celou řadu problémů by se bez metodiky AGDM ani nepodařilo odhalit, např. špatnou kvalitu tlumočnických služeb, nedostatek hřišť a školních pomůcek pro děti, nedostatečně přizpůsobenou stravu pro muslimy během ramadánu a další, zdánlivě drobné problémy, které ovšem ztěžují život, přičemž jejich náprava někdy nestojí téměř nic. 

Velkým přínosem AGDM je skutečnost, že systematicky začleňuje názory a potřeby osob, jež musely opustit své domovy, do plánů a programů vnitrostátních úřadů, nevládních organizací a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Pokrok dosažený v celé střední Evropě je pozoruhodný. Nejen že státní rozpočty a Evropský fond pro uprchlíky poskytly více finančních prostředků, ale tyto prostředky se využívají mnohem cíleněji, takže opravdu pomáhají. Zprávy z jednotlivých zemí a regionální zprávy AGDM se překládají do osmi jazyků a v současné době slouží jako pracovní nástroj mnoha zainteresovaným subjektům. Využívají je i sdělovací prostředky a začleňují se do učebnic pro univerzitní studenty.